ROZHOVOR s KOUČEM SK HOSTIVAŘ

- PRAŽSKÝ FOTBALOVÝ ŠPECIÁL

str. 22-23  TU

BOJÍME SE VYHRÁT, NECHÁPE HOSTIVAŘSKÝ KOUČ PROCHÁZKA.

12.10.2011 - Zdroj: (www.fotbalpraha.cz)
Šest bodů za jedno vítězství a tři remízy má na svém kontě nováček A skupiny I. A třídy SK Hostivař. Poslední z těchto tří remíz uhrál na Vyšehradě, kde souboj s béčkem domácího Slavoje zplichtil výsledkem 4:4. Přitom ještě deset minut před koncem vedli hosté dvoubrankovým rozdílem. Vyrovnávací gól pak inkasovali v 90. minutě.

„Asi se bojíme vyhrát. Nevím, je to nějaký psychický blok. Kluky to štve, protože chtějí, ale většinou nejprve inkasujeme dva góly a až pak začneme hrát," řekl se zjevnou hořkostí v hlase 41letý hostivařský kouč Petr Procházka.

Přesně tak tomu bylo i na Vyšehradě. Domácí vedli už po čtvrthodině 2:0! Ještě do poločasu sice Hostivař otočila na 2:4, ale o své vedení beztak přišla.

Procházkův tým je tak nyní na dvanácté příčce čtrnáctičlenné tabulky, pod sebou má už jen celky Štěrbohol a Junioru Praha. S ním hrála Hostivař hned v premiéře a rozdrtila ho 8:1. Pak už nic, žádné další vítězství. Jen remízy s Chabry, Bohnicemi, Vyšehradem B a čtyři porážky, všechny zcela těsné, rozdílem jediné branky… „Prvotním cílem sice zůstává záchrana, po přípravných zápasech před zahájením sezony jsme ale věřili, že na tom budeme mnohem lépe než dosud. Dostáváme však góly v devadesátých minutách nebo v nastavení. Tohle nebylo zdaleka poprvé. Ve Štěrboholích, v Kyjích a teď na Vyšehradě, to vše nás připravilo do-hromady o dost bodů."

Ještě v sezoně 1993/94 hrála Hostivař se současným trenérem ve své sestavě nejvyšší metropolitní soutěž, v tom roce však z přeboru sestoupila a léta působila v I. A třídě. Před třemi roky spadla až do I. B třídy a letos se vrátila. „Byli jsme prvním rokem po pádu z I. A třídy dokonce na sestup i z I. B třídy. V té době jsem k áčku mužů přišel jako trenér. Zachránili jsme se, skončili jsme desátí. O rok později jsme byli sedmí a v minulé sezoně druzí. Začali jsme uvažovat o postupu už po podzimu, kdy jsme na tom byli docela dobře. O tom, že bychom to třeba nevzali, vůbec nebyla řeč," bilancoval kouč černobílých.

V ročníku 2010/11 skončila Hostivař druhá s odstupem deseti bodů za vítěznou Admirou B. Z I. B třídy tudíž postoupila letos v létě mimo pořadí, díky tomu, že stejným způsobem se dostaly o stupínek výš do přeboru Královice, takže uvolnily své místo v I. A třídě. „Vydělalo na tom dokonce i naše béčko, které se dodatečně dostalo ze II. třídy do I. B třídy. V této soutěži nás tak de facto nahradilo. Ale i béčko teď dopadá podobně jako my, inkasuje totiž góly vždy v závěru zápasů. I tady je něco jako strach z vítězství. Bohužel," kroutil hlavou kouč SKH.

Procházka přišel do Hostivaře jako hráč ve svých patnácti letech, když se sem v roce 1985 přistěhoval. Trénovat tu pak začínal později rovněž u žáků. „S nimi jsem prošel postupně až do chlapů. U kategorie mužů jsem teď třetím rokem. Dá se říct, že Hostivař je mým životním klubem. S výjimkou hostování v Ďáblicích je s Hostivaří spjata moje hráčská i trenérská kariéra."

Podle potřeby je ale i hrajícím koučem. „Dohromady máme sice v áčku a béčku třicet hráčů, ale někdy nastanou situace, že přijdou zranění a nemoci a pak musím být připraven na lavičce. Tak jako tady při zápase na Vyšehradě."

Navzdory současným lapáliím by se Hostivař ráda jednou vrátila do přeboru. V roce 2019 bude mít klub stoleté výročí, černobílí by to však rádi stihli mnohem dříve. „To určitě. Střednědobým cílem je opravdu pražský přebor, tak do tří let," dodal Procházka.

Do A-týmu se mu podařilo zabudovat i čtyři dorostence. Pouze dva fotbalisté jeho celku v něm hostují, jinak jsou všichni kmenovými hráči. Oporami jsou hlavně 37letý brankář Jiří Sládek a 33letý Milan Fedor, oba dříve působili ve vyšších soutěžích. A Fedor dal nyní na Vyšehradě dva góly. Kapitánem je ale 24letý Michal Balík, autor jedné trefy do černého v posledním mistrovském střetnutí.

SK Hostivař má v současnosti osm družstev: A-tým a B-tým mužů, starší dorost, starší a mladší žáky, týmy U 10, U 8 a předškolní mládež, tedy pětileté kluky, kteří se ještě neúčastní soutěží, pouze hrají příležitostné turnaje.

HOSTIVAŘ SLAVÍ DVA NEČEKANÉ POSTUPY

1. 7. 2011 (zdroj: www.fotbalpraha.cz)

Velká sláva zavládla mezi fotbalisty Hostivaře. Místní áčko i béčko se po přesunech v pražských soutěžích dočkalo dvou dodatečných postupů. A-tým jde z druhého místa do I. A třídy, rezerva se pak ze stejné pozice posunula do I. B třídy. „Byla to pro nás úžasná zpráva, s postupem výš jsme vůbec neváhali," říká Milan Prouza, předseda Hostivaře.

Co tahle zpráva v Hostivaři způsobila?

Máme velkou radost, hlavně proto, že jsou to nečekané postupy. I když jsme kluky upozorňovali, aby hráli až do konce naplno, zdá se mi, že závěr sezony trochu vypustili. Už bylo jasné, že naší skupinu vyhraje Admira B. Ale ze zkušenosti víme, že je dobré mít víc bodů, než druhý tým z další skupiny. To se nám nepodařilo (Bílá Hora nasbírala o 2 body víc - pozn. red.). Dělám fotbal hodně dlouho a nepamatuju si, že by šly výš oba týmy z druhých míst. Stalo se a pro nás to bylo velké štěstí. Navíc se o soutěž nahoru posunulo i béčko - v Hostivaři se ještě nestalo, že by béčko hrálo I. B třídu. To tady nikdy nebylo a je to úžasný úspěch.

Jak jste ho oslavili?

Nálada byla skvělá. Měli jsme v sobotu rozlučku a kluci o těch postupech nevěděli. K nám se to dostalo v pátek a řekli jsme to asi jen třem hráčům, ale měli být zticha. Na rozlučce byl tradiční turnaj mezi všemi týmy, pak jsme to oznámili, takže to byla tuplovaně veselá akce. Hodně se to vydařilo, všichni v klubu jsou z těch postupů nadšení.

Věřili hráči, že vás potkal dvojnásobný dodatečný postup? Nemysleli si, že je to jen legrace?

No, trenér Procházka je trochu napnul. On u nás dělá dorost i muže. Klukům oznámil, že dostal nabídku jít výš a dělat áčko v I. A třídě, plus béčko v I. B třídě. Pak dodal, že to bude tady v Hostivaři. (usmívá se) Bylo to opravdu úžasné.

Vy jste měli před sezonou postupový plán?

To ani ne. Plán byl hrát v horní polovině tabulky. Jak u áčka, tak u béčka. Máme to celkem provázané. V průběhu sezony se to u áčka vyvrbilo, že by mohlo hrát o postup, ale projevila se tam nějaká nezkušenost, některé zápasy se nám nepovedly. I s druhým místem jsme ale byli spokojení. Jenom nás mrzelo, že jsme neměli víc bodů než Bílá Hora: Pouze z pohledu eventuality, kdyby náhodou...

Nakonec ani to nebylo potřeba. Předpokládám, že s posunem výš jste vůbec neváhali, jak vás tak poslouchám.

Ne, vůbec jsme o tom nepřemýšleli. Jen jsme se krátce poradili s trenérem, on říkal automaticky, že půjdeme nahoru. Je to přínos pro oddíl i pro ty kluky. Béčko bylo po podzimu uprostřed, ale předvedlo úchvatné jaro a dostalo se na druhou pozici. Ta byla nakonec postupová, což nás těší i z hlediska dorostu, který béčko doplňuje. Pro kluky bude dobrá zkušenost zahrát si výš.

Zvládnou současné kádry vyšší soutěže?

To je otázka spíš pro trenéra, ale když neváhal s postupem, tak klukům věří. Já si myslím, že bychom neměli mít problém s udržením obou soutěží. To bude i náš hlavní cíl. I. A třídu jsme hráli dlouhá léta. V sezoně 1990/91 jsme postoupili do přeboru, ale po dvou letech jsme sestoupili. Pak to byla celou dobu I. A třída, až před dvěma roky jsme se dostali do I. B třídy. Rozhodli jsme se, že budeme oddíl zakládat na práci s mládeží, nepůjdeme cestou drahých nákupů a myslím, že se nám to vyplácí. Skoro všichni naši hráči jsou kmenoví.

Máte i nějakou další vizi? Třeba návrat do přeboru, za dva roky to bude 20 let, co jste ho opustili.

To je ještě daleko, věci se často a rychle mění. Teď si užíváme ten dvojitý postup.